Tisková zpráva k přerušení spolupráce o. s. Za Opavu s OKO ke dni 1. 6. 2012

Občanské sdružení Za Opavu dlouhodobě sleduje vývoj a aktivity Opavské kulturní organizace. Ve snaze o změnu dosavadního negativního vývoje a zlepšení špatné pověsti Opavské kulturní organizace se od počátku kriticky vyjadřujeme k chybným krokům organizace a navrhujeme alternativní řešení.

V rámci těchto snah jsme v letošním roce také s OKO navázali přímou spolupráci, v rámci které se podařilo realizovat část celoročního cyklu architektonických přednášek, které byly pravidelně pořádány v prostorách opavského Domu umění.

 

Během doby, která uplynula od nástupu ředitelky OKO Ing. Daniely Pekárkové do funkce, jsme s ohledem na nulové zkušenosti s vedením organizace podobného typu respektovali počáteční nezdary a pochybení. Dle našeho názoru však vývoj prokázal, že tato pochybení svou příčinu nemají v nedostatku zkušeností, ale jsou hlubší podstaty. OKO se pod současným vedením stalo institucí, která se profiluje zcela v rozporu s předpoklady a očekáváními, které jsou na ní kladeny.

V přímé souvislosti s událostmi předchozích dnů o. s. Za Opavu přerušuje spolupráci s OKO a své aktivity bude nadále zajišťovat s jinými partnery (cyklus architektonických přednášek bude pokračovat ve spolupráci se Slezským zemským muzeem).

Zároveň tímto vyzýváme vedení města i veřejnost, aby podpořila naše snahy o změnu negativního vývoje a nápravu pověsti OKO, jehož dobré fungování vnímáme jako zásadní předpoklad utváření dobrého kulturního prostředí města Opavy.

V uplynulých dnech jsme byli svědky vyhrocení konfliktu mezi zaměstnanci a vedením organizace, který vyvrcholil hromadnou výpovědí několika zoufalých zaměstnanců, kteří již nebyli ochotni dále snášet stres z pracovního vypětí v otevřeném konfliktu se svým vedením. Zároveň byly zveřejněny výsledky kontroly hospodaření OKO a prostřednictvím médií jsme měli možnost zaznamenat postoje vedení města k celé kauze. To se k situaci staví, dle našeho názoru, chybně a alibisticky, kdy pouze reaguje na závěry kontroly a dává vedení OKO opakované šance k nápravě drobných prohřešků účetního a formálního charakteru. Zcela tak ignoruje skutečné jádro problému, který je založen především na čísly sice těžko vyjádřitelných, ale evidentně negativních manažerských rozhodnutích, v jejichž důsledku je organizace vnímána jak odbornou, tak laickou veřejností jako instituce se špatnou pověstí, v níž panuje atmosféra nepřívětivosti, nevstřícnosti, kde se návštěvník cítí mezi frustrovanými zaměstnanci nevítaně a nepatřičně.

Vyjadřujeme podporu zaměstnancům OKO, kteří byli ochotni, když vyčerpali všechny možné způsoby nápravy situace, ze špatně fungující organizace odejít, i všem ostatním, kterým stav instituce není lhostejný.

Možnou cestu k nápravě situace spatřujeme především v personální změně vedení OKO, kterého by se napříště měla ujmout manažersky schopná osobnost, která se umí dobře orientovat v problematice vedení kulturních institucí a dokáže vést dobře pracovní týmy, jež  jsou dále schopny šířit pozitivní a vstřícnou atmosféru a utvářet kulturní prostředí lákající k návštěvě i spolupráci.