V sobotu 2. ervence jsem šel parkem na dtské hišt pod Ptaákem. Syna tam vypustím a kouknu, co dlají Gebauerovi ptáci, jedna z nejlepších sochaských realizací v Opav za posledních x let. Po cest jsem si všimnul odpadkových koš omotaných igelitem s njakou nalepenou fotkou. Postupn zjišuji, e fotky jsou na kadém koši v okolí, kadá zachycuje stav koše v uritý okamik a navíc je doplnna o njaký text. Záhy mi došlo, e se jedná o titulky z novin s posledního týdne. Ve spojení se zachycenými obrazy z útrob koš se palcové titulky a jejich významy posunuly do neekaných kontext. Nevdl jsem, kdo to má na svdomí, ale pobavil jsem se. Ten lovk - autor "díla" to zmáknul dobe (teprve pozdji odpoledne jsem se dozvdl, e autorem je, kdo jiný, fotograf Jií Štencek). Jeho zásah do mstského prostoru je vtipný, originální, nenásilný a nedestruktivní. Konen nco odleheného, co má hlavu a patu na poli opavského street artu.
Další pekvapení ekalo u Koule. Ale u jaké koule? Co se jí stalo? Ta plechová ohrada vypadá njak divn. To asi nebude ohrada, za kterou probíhají restaurátorské práce naší oblíbené. To vypadá, e je v tom njaký zámr. Zámr zakrýt kouli, zakrýt tu kulatici, zmnit oblost za hranatost, kamennost za plechovost, nic víc. A pozor - nic mí. Nejsem sice lenem umlecké skupiny Natvrdlí, ale teprve tady mi došlo, e se dívám na výsledky práce výtvarného sympozia "Ztracená Opava" - umleckého projektu Gottfrei, o nm se na opavské výtvarné scén u týden iv diskutuje a jím ona scéna ji týden ije. Tu hranatou plechovku mají na svdomí Václav Minaík a Tomáš Vrána, kteí jsou spolu s Pavlem Havrlantem hlavními organizátory celé akce (Pavel Havrlant v rámci sympozia vytvoil instalaci na osvtlení Zemského archívu).
Na námstí Joy Adamsonové se na jednom z trávník objevily záhadné nasprejované tverce a vykolíkovaný prostor. Nejde o ádný umlecký poin, ale o vymezení nového umístní sochy Zniená Opava od sochaky Silvy Lacinové.
Váená paní Lacinová, pijmte prosím mou omluvu. Jako kolega socha se cítím spoluodpovdným za to, e jsem jako oban msta Opavy neuchránil ped zniením dílo, které jste pro nás vytvoila v roce 1969, monumentální mdnou plastiku „Zniená Opava, pomník k osvobození msta Opavy“. Osud této Vaší práci bohuel nebyl v prbhu historie šastn naklonn. Pestoe mnozí vnímají souasné umístní díla v prostedí mstského parku vcelku píjemn, dávno minula doba, i já ji znám pouze z fotografií, kdy mli Opavané monost kvality sochy docenit v pvodním prostoru, pro který byla vytvoena a kde, jak se domnívají nkteí pamtníci, psobila mnohem výraznji, ne dnes. Moná práv ta vyzaující síla sochaského objektu, ale pravdpodobnji politický tlak byl píinou toho, e v roce 1980 došlo k pemístní sochy na dnešní místo a dokonce pejmenování na „Pomník k výroí zaloení msta“. Pouze po deset let byla socha stedobodem Námstí Osvoboditel. Autorem tehdejší úpravy námstí byl Váš bratr, architekt Lubor Lacina, ák Bohuslava Fuchse a Jiího Krohy. Socha stále ješt v parku stojí, ale mizí. Hrozí, mám vánou obavu, e jednoho dne zmizí docela. Bohat strukturovaná krychle, zavšená na pt metr vysokém ulovém podstavci má jednu velkou nevýhodu, je toti z tepaného plechu. Jeden nebo více z mých spoluoban se rozhodli, e sochu postupn rozstíhají nkami na plech a odnesou do sbru. Zaali pravdpodobn letos. Všimnul jsem si toho ped msícem a upozornil na to v novinách, ale to zlodje nezastavilo. V nedli jsem zjistil, e je vystíhána další velká ást... Co mohu dlat, pjdu ji v noci hlídat. Snad ty bezohledné lidi pi destrukci Vašeho díla pistihnu pi inu.
Mstský hbitov v Opav je nejen místem posledního odpoinku zesnulých. Je také jedním z míst, kde se meme setkat s adou pozoruhodných pomník a soch významných osobností. Krádeím na hbitovech jsme si bhem posledních let navykli pihlíet. Obas zmizela svíka, svícen, vnec. V poslední dob se však situace rychle mní. Ji delší dobu mizí pedevším vše kovové. A tak nám ze zajímavých pomník zstávají jen oholená torza, jak je vidt na dvou píkladech z minulých dní.
Stav náhrobku rodiny Rotter Salzborn únor 2008 - erven 2008
Statutární msto Opava dlouhodob jedná se státními úedníky o pevedení nkterých hrob, významných a cenných památek do vlastnictví msta. Na 13. zasedání zastupitelstva bylo schváleno bezplatné pevedení 24 hrob ze státního do mstského majetku. Bylo také odsouhlaseno, e msto vylení ástku 9,5 milión korun na jejich opravu. Vzhledem k nedávným krádeím (z uvedeného souboru 24 náhrobk je okradena více ne polovina, patí mezi n i dnešní dva píklady) je ji nyní jisté, bude-li msto chtít uvést tyto náhrobky do dstojného stavu, vetn navrácení alespo kopií ukradených ástí (kovaná oplocení, nápisy, celé sochy), bude nutno poítat s mnohem vyššími investicemi. Ztráty na majetku v areálu mstského hbitova v Opav vlivem krádeí se dají vyíslit, avšak vzhledem k rozsahu škod je to velmi komplikované. Podle našich informací podobný audit dosud nebyl proveden. Celkové škody jsou odhadovány na desítky milión.
Bohuel ani do budoucna nememe pedpokládat ádné zlepšení souasné situace. Areál mstského hbitova v Opav není nijak hlídaný. Obvodová zídka je snadno pekonatelná. Kamerový nebo jiný bezpenostní systém msto zavádt nepedpokládá. Za souasnou situaci pravdpodobn nenese nikdo zodpovdnost, ili problém de facto nikoho netrápí.
Stav náhrobku Familie Skasik únor 2008 - erven 2008
Ve dnech 29. 10. – úterý 30. 10. 2007 v Dom pán z Kunštátu v Brn uspoádalo obanské sdruení Sochaský park Kraví hora ve spolupráci s Domem umní msta Brna mezinárodní sympozium "Umní ve veejném prostoru". Nad akcí pevzal záštitu Ing. Jan Letocha, len rady a zastupitelstva Jihomoravského kraje. Ve dvoudenním cyklu pednášek mli zúastnní monost vyslechnout adu píspvk pojednávajících o problematice veejného prostoru, architektury a umní obecn i konkrétních píklad nejrznjších realizací architektonicko-urbanistických ešení, sympozií a jiných zásah do veejného prostoru. O.s. Kraví hora se dlouhodob zamuje na pípravu projektu moného ešení lokality Kraví hora v Brn. V minulých letech uspoádalo umleckou sout na ešení tohoto úkolu. Odkazy k tématu: Sochaský park Kraví hora, Kraví hora jako fenomén.
V souvislosti s debatou vedenou s moností realizace sochy Bábel od Aleše Veselého se znovu zaalo mluvit o sochaském sympoziu Nová místa. Organizátorem bylo msto Opava. Sympozium probhlo v Opav v roce 2004. Vzhledem k tomu, e od zmínného sympozia uteklo pomrn hodn asu a ne kadý si pamatuje co bylo pedstaveno, vystaveno a diskutováno, nebo nemá doma katalog této akce, pipravili jsme prezentaci všech dl, která byla pro Opavu v rámci sympozia urena. Ne všechna uvedená díla byla odbornou komisí doporuena a vybrána k realizaci. K realizaci byly vybrány pedevším práce Aleše Veselého, Kurta Gebauera a Jana Ambrze.
umístní: Sady svobody, na míst bývalé ptaí voliéry nebo ped budovou Kooperativy nebo v areálu Psychiatrické léebny v Opav materiál: beton rozmry: výška 210 cm
Šárka Mikesková * 1977 Apsolventka ateliéru sochaství katedry výtvarné tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity
"Šárka Mikesková navrhuje dvoumetrovou "Hlavu andla" do Sadsvobody na místo bývalé ptaí voliéry. Není to ani dít ani mu ani ena, nejspíše andl. Obliej je jen jemn naznaen, nevýrazný, ale typický, lehce legraní, dívající se z perspektivy vnosti na marný lidský pohyb a usilování. Hlava by se mohla stát charakteristickým místem posezení, schzek pátel... Tam, kde stávala voliéra, jsou dosud laviky s pohledem pes trochu zelen na blízkou rušnou dopravní tepnu. Místo by s touto sochou ihned dostalo svou atmosféru a pirozenost."
Kroukování umístní: Mnišská ulice, zahrada za kostelem sv. Václava materiál: bronz, ula rozmry: 150 x 120 x 70 cm
Chrlící rodina umístní: Olbrichova ulice, prostranství ped rektorátem Slezské univerzity v Opav materiál: bronz, ula, voda rozmry: 150 x 120 x 70 cm
Marius Kotrba * 1959 Docent na Institutu pro umlecká studia Ostravské univerzity, vedoucí ateliéru sochaství
"Marius Kotrba v intencích své robustní sochaské tvorby vytváí dva projekty figurálních plastik. Do prostoru zahrady za kostelem sv. Václava umístil sochu "Kroukování". Mkké, organické tvary se vzájemn prostupují, obepínají, z mrtvé hmoty se rodíivot, energie protéká vnjším i vnitním prostorem sochy. Toto konstatování platí i o "Chrlící rodin" situované ped rektorát Slezské univerzity. Rodina je navíc obohacena dalším prvkem - kehkostí stíkající vody, která situaci oivuje. Kotrbovy sochy v podstat ani nepoítají s okolním prostorem, stojí samy o sob..."
Hermafrodit umístní: Dvoákovy sady, vedle Stední zdravotnické školy materiál: bronz rozmry: 160 x 188 x 188 cm
Paprika-Hybrid umístní: Sady svobody, ped budovou Kooperativy materiál: kov rozmry: 250 x 210 x 350 cm
Tomáš Medek * 1969 Asistent na fakult výtvarných umní VZT v Brn. ateliér sochaství I
"Tomáš Medek umístil svj projekt "Hermafrodit" z hlediska urbanistické kompozice do jednoho z nejromantitjších míst i doslova koutv Opav - do Dvoákových sad, pi zakonení slepéásti Matiní ulice. "Hermafrodit" by se stal jakýmsi plodem-drahokamem spadlým z vyrostlých strom. Dva a pl metrová "Paprika-hybrid" by mla být umístna v Sadech svobody ped funkcionalistickou budovou dnešní Kooperativy. Oba Medkovy projekty vycházejí z geometrické prostorové sít, která svou vnjší hranicí vytváí povrch pezvtšeného plodu i papriky a stírá rozdíl vnitního a vnjšího, toho, co je vpedu a co vzadu."
Jan Ambrz * 1956 Docent na fakult výtvarných umní VZT v Brn.
"Jan Ambrz celým svým dílem vdy reaguje na konkrétní prostedí, které vnímá jako výzvu k tvrí práci. Pro Ambrzovy práce je charakteristické uití jazyka geometrie, který nezobrazuje, neilustruje, neodkazuje nikam mimo sebe. Projekt "Štrbina-Stna" ped budovou Komerní banky v Dvoákových sadech je odmaterializovanou svtelnou instalací vytváejícíúinný kontrast k tké rytmizované stn budovy. isté, jednoduché a silné. Dalším zajímavým Ambrzovým projektem je "Svtlo" v kamenné dlab na Rybím trhu. Pes den uvidíme jen pitónované hladké silnostnné sklenné kruhy, které budou veer vyzaovat svtlo do korun strom. Instalace reaguje na duchovní atmosféru tohoto místa, na jeho genius loci."
Voluta umístní: komín ve stedu msta materiál: lakovaný perforovaný plech, ocelová konstrukce
Keslo umístní: Sady svobody - Ptaí vrch materiál: bronz, ula, cihla Zikkurat pro zviditelnní oban, kteí se rozhodnou stoupat vzhru
Srnky umístní: Mstské sady materiál: brony, ocelová kolej, elektroinstalace Jedna srnka reaguje na pohyb okolojdoucí postavy a rozjídí se s ní na procházku. Po objetí stanoveného okruhu se zaazuje zpt do stáda...
Zrcadlo Denisy Ujhelyiové umístní: Mnišská ulice materiál: zrcadlo nebo leštná chromovaná deska
Zdenk Ruffer * 1971 Absolventka ateliéru sochaství I Vysoké školy umleckoprmyslové v Praze uitel na Vysoké škole Václava Hollara v Praze
"Zdenk Ruffer pináší do Opavy osvobozující pocit svými drobnými sochaskými gesty, nepatrnými intervencemi do mstské architektury. Je to kupíkladu "Voluta", tvoená stávajícím prmyslovým cihlovým komínem ve stedu msta, na jeho konci je posazena iónská hlavice antického sloupu. Vizuální atraktivita a jemný humor tohoto díla je zaloen na kontrastu utilitárního a estetického, nízkého a vysokého, nového a starého, špinavého a istého... Velké "Zrcadlo Denisy Ujhelyiové", umístné ve špalet s ozdobnou štukou na fasád domu na Mnišské ulici, odráí modré nebe, mraky... Ekologický "Kou" vycházející z nádraního komínu nám dává estetickou zprávu o smru pohybu vtru..."
umístní: Dvoákovy sady materiál: bronz rozmry: ivotní velikost
Lenka Klodová * 1969 Absolventka ateliéru sochaství I Vysoké školy umleckoprmyslové v Praze
"Lenka Klodová svým osobním tématem gravidity reaguje na prostedí Dvoákových sad vedle Rybího trhu. Její socha "as eny" je odlitkem enské thotné postavy stojící na vysokém podstavci. Na biše eny jsou umístny funkní hodiny. Jedná se o zejmý spoleenský odkaz, v díle Klodové estetické hledisko ustupuje vizuální artikulaci nejrznjších sociálních tabuizovaných otázek a problém... Celé zákoutí se sochou "as eny", hodinovým strojem odpoítávajícím minuty a hodiny a bizarním betonovým plotem z 60. let minulého století získává pízranou atmosféru Chiricových obraz..."
umístní: prostranství ped rektorátem Slezské univerzity v opav materiál: lakovaný bronz rozmry: 140 x 160 x 160 cm (+ podstavec)
Ivana Junková *1973 Asistentka na Vysoké škole umleckoprmyslové v Praze ateliér sochaství I
"Ped budovou rektorátu Slezské univerzity v Opav umisuje Ivana Junkova sousoší "Dtí" drících se za ruce. Milé, ale i ironické, balancující na hranici kýe. Podstatné je umístní ped tuto váenou a seriózní instituci. Dílo Junkové tak vtahuje spoleenský kontext do své výtvarné a významové hry. Sousoší vytváí vhodné odlehení, milou, humornou atmosféru, která se urit bude líbit mladým lidem i babikám a mnohé taky bude provokovat..."
Ptáci umístní: Sady svobody, pahrbek pod Ptaím vrchem materiál: varianta I: slezský mramor, oi - el. svtlo varianta II: kov, oi - el. svtlo rozmry: 190 x 220 cm
eky umístní: Sady svobody, prostor pod Ptaím vrchem materiál: pírodní deskový kámen, voda rozmry: 25 x 18 m
Kurt Gebauer *1941 Profesor na Vysoké škole umleckoprmyslové v Praze vedoucí ateliéru sochaství I
"Obí bílí kamenní "Ptáci" Kurta Gebauera sedí, procházejí se i hledají potravu na Ptaím vrchu v Sadech svobody. Kdy se zešeí, jejich svtlá barva bude na tomto vršku ješt dlouho patrná a za tmy se jim rozsvítí oi... Ptáci jsou na první pohled snadno itelní, na druhý pohled vnímáme jejich tajemství... Ani toto místo dosud nemá píliš mnoho dvod své existence, není niím urené, cosi mu chybí... Gebauerovi "Ptáci" by pinesli tomuto prostoru výrazné odlehení a daly by mu smysl. Umístní pták je i vtipným komentáem lidového oznaení tohoto místa. Jiným projektem Kurta Gebauera jsou "eky", lokalizované pod Ptaím vrchem, kde je prostor vytváející malý záliv. Do zem tohoto místa vtiskl sochaleící postavu eny, z prsou jí tryská voda, která tee kamenným dládním coby dnem negativního reliéfu jejího tla, údy se stávají ekou... ena je zde symbolem zem, je v ní cosi divokého, pudového, ale i humorného. Tato práce na pomezí land artu, zahradní architektury a tradiní sochy pojme celý prostor "zálivu", ale neznásilní jej, celý "dj" se bude odehrávat v úrovni zem. Dílo vhodn dopluje "Ptáky" a vytváí s nimi uritý píbh..."
Na hranici umístní: námstí Joy Adamsonové materiál: bronz nebo elezo rozmry: 650 x 650 x 250 cm
Pokus o stretnutie II. umístní: Sady svobody, vchod do minoritské zahrady materiál: bronz nebo elezo rozmry: 240 x 200 x 120 cm
Jozef Jankovi *1937 Profesor na Vysoké škole výtvarného umenia v Bratislav vedoucí katedry sochaství a ateliéru socha a prostor
"Ke vchodu do minoritské zahrady (Sady svobody) umístil Jankovi "Pokus o stretnutie II" - dv postavy vystupující z rozmrného tvercového kovového pásu. Jankovi v nm eší tradiní existenciální téma obtínosti lidské komunikace - míjení, hledání, setkávání... Tato figurální plošn prostorová práce nás upoutá hrou plochy a prázdna, vztahem obrysu a jeho naplnní, rytmem i tichem... Druhý projekt je uren pro námstí Joy Adamsonové, které je tvoeno zástavbou mšanských dom a parkem, který kiují chodníky. Lokalita nemá svou dominantu, nemá se k emu vztahovat. Pirozenost by tomuto místu mla dát výrazná Jankoviova socha "Na hranici". Je umístna centráln, dobe viditelná z obou konc paríku. Šestimetrová socha je tvoena nkolika stojícími postavami v rzných tlesných pozicích. Modré figury stojí na mohutných, tém antických sloupech a pedvádjí nám obraz nás samých, jakési malé theatrum mundi..."