Stanovisko o.s. Za Opavu k návrhům na změnu Slezanky

Ilustrační vizualizace podoby Slezanky očištěné od reklam

Občanské sdružení Za Opavu programově podporuje celospolečenskou veřejnou debatu o otázkách architektury, veřejného prostoru a životního prostředí. S ohledem na to vítáme a pozitivně hodnotíme také současnou debatu nad nedávno uveřejněnou sérií šesti architektonických návrhů možné budoucí podoby jižní fasádní fronty opavského Horního náměstí.
Se současnou iniciativou přišla soukromá developerská společnost Crestyl, stavebník, který se zabývá projektem budoucí zástavby prostoru stávajícího parku za Slezankou. Společnost Crestyl byla iniciátorem zadání na zpracování studie možného řešení podoby fasád domů na jižní straně náměstí. Výsledky této práce, které se účastnilo šest, původně sedm, oslovených architektonických ateliérů, máme možnost vidět v Informačním centru na Horním náměstí, zároveň byly prezentovány v tisku a na internetu.

Developer dle svého vyjádření tímto krokem reaguje na všeobecný zájem podobu Slezanky nějakým způsobem upravit a zároveň si uvědomuje, s ohledem na svůj velký investiční záměr, že případná realizace přestavby Slezanky na dlouhou dobu zásadním způsobem ovlivní podobu centra města. Jak sám vyjádřil, jde mu o to, aby taková případná změna byla dobře připravená a prvotřídní úrovně po všech stránkách.
V duchu tohoto chápání iniciativu developera hodnotíme kladně. Jedná se o příklad dnes již v zahraničí zcela zavedeného postupu, kdy si je soukromý investor vědom toho, že jeho „soukromá“ stavební aktivita významným způsobem zasáhne do struktury okolního prostředí a bude výrazně ovlivňovat veřejný život v něm. Tito uvědomělí investoři v zájmu hledání nejlepšího možného řešení využívají jako jeden z důležitých formujících faktorů také reflexi veřejného mínění.

Dosud vypracované návrhy vnímáme více jako vstupní ideje, než jako reálné studie. Zadání zní na zpracování návrhu na fasádní frontu náměstí. To je samozřejmě možné, ale musíme k takovému záměru přistupovat jako k dílčímu řešení. Projekty tak lze hodnotit převážně jen z hlediska výrazových možností. Fasáda bez dalších jasných prostorových souvislostí funkčního využití není ještě plonohodnotnou architekturou, ale jen její jednou částí, a to je třeba mít na paměti, jinak bychom architekturu redukovali na stavění potěmkinovských vesnic. Je dobře, že řešitelé přistupovali k problému s velkou tvůrčí odvahou, s nadsázkou, v některých případech až recesí. Návrhy vycházejí z vertikálního traktování uliční fronty, pravděpodobně všechny předpokládají demolici stávající Slezanky a novostavbu nového objektu nebo jsou jen víceméně nalepenou fasádou na stávající objekt. Pokud existují jiná řešení, nejsme o nich soutěží informováni, soutěž tento důležitý problém neřeší a jednotlivé studie o něm nereferují.

Veřejná prezentace návrhů vyznívá poněkud nešťastně. Jednak představení vlastních návrhů v Městském informačním centru nese sebou řadu nedostatků. Návrhy jsou prezentovány nekonzistentně na různých formátech a podložkách, řada materiálů, jak jsme si ověřili, není prezentována vůbec. Díky ne zcela dobře zpracovanému PR akce získala veřejnost dojem, že návrhy jsou něco definitivního, že vítěz bere vše. Vedení města nedalo veřejnosti zřetelný signál, že se jedná jen o ověřování, zkoumání prostoru, že je to jen iniciativa, zahájení vážné diskuse jedné soukromé developerské společnosti; vedení města mělo dát srozumitelně najevo, že má i jiné alternativy odpovědného přemýšlení o „Slezance“. Jistěže  i z těchto důvodů se vzedmul takový nebývalý odpor veřejnosti k představeným návrhům. Vedení města se ale nemůže vzdát svého práva a povinnosti uplatňovat své kompetentní představy o způsobu promýšlení architektonického výrazu a pojednání prostoru kolem Slezanky, jejího využití, vlastního vypsání nejlépe mezinárodní soutěže atd.
Investovat do zakoupení Slezanky onu známou sumu peněz, předpokládá následnou schopnost vedení města tento prostor zvládnout po všech dalších stránkách. Nic jiného si dovolit snad ani nemůže. V sázce je hodně.

Podobně jako předkladatel návrhů chápeme, že záměr přestavby celé jedné strany hlavního městského náměstí je mimořádně prestižní záležitostí. Jsme přesvědčeni, že architektura druhořadé kvality patří do „druhé řady“, nikoli do tak exponovaného místa, jakým Horní náměstí v Opavě bezesporu je. Zakázku tohoto typu musí řešit architekt minimálně evropské úrovně. Jiná než prvotřídní úroveň je v tak významné lokalitě nepřípustná. Jsme toho názoru, že než realizovat nekvalitní záměr průměrné úrovně, raději nerealizovat nic. Samotná situace Slezanky není natolik závažným problémem Horního náměstí, jako např. bytový dům v severní frontě náměstí.

Navrhujeme ověřit si možnost zachování stávající budovy Slezanky, jako výraznou stavbu své doby, jako cenný dokument architektury staré více než 30 let. Pokusme se podívat na tuto stavbu pohledem prostým ideologických brýlí, bez onoho apriorního názoru, že touto hroznou stavbou nám komunisté v 70. letech zničili náměstí. Po očištění Slezanky od všech reklam, architektonických nečistot a balastu možná uvidíme poměrně čistou modernistickou architekturu se zajímavě členěnými funkcionalistickými pásovými okny. Je možné budovu Slezanky ponechat v jejím původním výrazu nebo ji dostavět v jejím duchu. Otázkou je přistavění patra na úroveň okolní i té původní zástavby... Vzhledem k finanční náročnosti zakoupení Slezanky, její případné demolici a nákladům na novostavbu, se nám jeví nejlepším řešením právě její rekonstrukce.

V každém případě jsme pro pokračování diskuse kolem podoby Horního náměstí, pro tříbení názorů, které se vyjasňují v čase, díky zvažování různých alternativ, díky přemýšlení o vztahu historické podoby a možné současné proměně a změně, diky pochopení estetických a funkčních požadavků přítomných ale zvláště i budoucích uživatelů celého prostoru městského centra.

Z prostého důvodu našeho zájmu o podobu Horního náměstí  pokládáme následující otázky: Jaké další kroky vedoucí ke kvalitnímu výsledku má vedení města připravené? Uvažuje vedení města  o vypsání otevřené architektonické soutěže? Uvažuje o odborných diskuzích, veřejných panelech a dalších architektonických studiích? Zvažuje město, že Slezanku prodá před zamýšlenou proměnou, přestavbou? Za jakou cenu a komu? Zodpovězení těchto otázek budeme vyžadovat a pozorně sledovat.

Myslíme si, že úvahy, které soutěž doprovází, jsou v tuto chvíli podstatnější, než komentování jednotlivých návrhů. Z tohoto důvodů jsme se v našem stanovisku soustředili právě na pojmenování oněch podstatných souvislostí, které by měly přispět k popsání a vyjasnění situace.

Ilustrační vizualizace podoby Slezanky očištěné od reklam