Lokalita : Bezruovo námstí
Objekt : Kašna purkmistra Emila Rochowanského
Autor: Marie Margareta Melzerová
Datace: odhaleno 17. 10. 1937
Materiál: ula
Rejstíkové íslo kulturní památky : nezapsáno
Datum vloení : 10. 2. 2008
obr 1: aktuální stav leden 2008
Emil Rochowanský narozený 14. 5. 1845 v Javorníku ve Slezsku, studoval v Opav a ve Vídni, ze které se vrátil v roce 1975, po smrti své manelky. Roku 1882 byl zvolen poslancem Slezského zemského snmu, o rok pozdji písedícím Zemského výboru slezského. Purkmistrem (starostou) Opavy byl poprvé zvolen roku 1892. Za doby jeho psobení msto znan prosperovalo. Rochowanský byl iniciátorem ady zmn a nových staveb, od zizování škol, pez eleznici, a po pestavbu dnešního Nám. Petra Bezrue do dnešní podoby. Kdy 6. 2. 1908 zemel, byla to pro mnohé velká ztráta. Rozhodnutí pojmenovat nov dokonené námstí na jeho poest bylo roku 1910 všeobecn schváleno. Na jeho pomník si ale opavané museli ješt adu let pokat.
Teprve v roce 1936 udlila odborná jury první cenu v souti na Kašnu bývalého starosty Dr. Rochowanského. Vítzkou se stala sochaka Marie Margareta Melzerová pvodem pocházející ze Supíkovic. Pro ni samotnou to byl tehdy obrovský úspch. Zakázka pedstavovala první velkou realizaci pozdji významné sochaky, která svou cestu k umní nemla nejsnadnjší. V mládí odešla do Prahy studovat hru na klavír u prof. Henri de Koana. Studovala na Umleckoprmyslové škole ve Vídni u prof. Antona Hanáka, poté u prof. Rollera. Školu opustila pro neshody s poadavky uitel a vstoupila na Akademii ve Vratislavi, do speciálky prof. von Grosena. Zárove pracovala i pod vedením profesor Kanoldta a Mllera (monumentální plastika, portrét, akt). Podnikla také nkoli studijních cest do Francie, Itálie, Švýcarska a Jugoslávie. Po smrti matky ale studií zanechala. Sama se pozdji oznaovala jako autodidakt. Vytvoila adu plastik a portrét, které jsou v soukromém majetku, bystu v Zemském muzeu, 4 m vysokou sochu „Der heilige Rufer“ v kostele na Hluínsku, velké reliéfy pro soukromou budovu aj. Vystavovala v Praze (Bhm. Kunstverein – asi Umlecká beseda), v Brn – Knstlerhaus, Teplicích – Šanov a Ostrav.
Po celoroní práci byla kašna dne 17. 10. 1937 odhalena. Stalo se tak s velkou slávou. Tehdejší tisk událost uvádl nkolik dní pedem, vetn podrobného programu slavnosti i odborných statí a komentáe se objevili ve všech novinách také pozdji. Našli se i kritické hlasy, jakým byl nap. lánek kritizující, e na kašn nebyl eský nápis a nekonal se eský projev. Nápis posoudit nememe, byl odstrann v poválených letech. Naštstí ale meme zhodnotit dobe dochovanou ze uly vytesanou kašnu se sochou na vrcholu, která pedstavuje slezskou enu v pokleku na levé noze, s drapérii pehozenu pes pravou nohu. V pravé ruce drí dbán, levá je spuštná podél tla.
Kašna Emila Rochovanského pro nás není jen pomníkem slavného purkmistra. Je zárov také píkladem kvalitního architektonického ešení, kdy je vodní prvek harmonickým akcentem celého námstí.
(Tomáš Skalík: Kašna purkmistra Emila Rochowanského. Region Opavsko 29. ledna 2008, str.10)
obr 2: aktuální stav leden 2008
Výbr pramen a literatury:
- Excerpta z lánku z denního tisku z roku 1937. Slezské zemské muzeum Opava – Braunv archiv, kr. 297, sl. Marie Margareta Melzerová, e.. 80.1/ 31795.
- Josef Gebauer – Pavel Šrámek: Námstí a ulice msta Opavy (historický místopis). Opava 1990, s. 182.
- Marie Schenková: Památky Opavy. In: Opava a Slezské muzeum. Slezské muzeum v Opav 1987, s. 56.
- Silesia (Abendblatt). Ostravský deník, ro. 78, . 235, z 14. 10. 1937 s. 3.
- Silesia . 236 z 15. 10. 1937, s. 3. (ivotopis Rochowanského).
- Silesia . 237 z 16. 10. 1937 (zpráva o programu zahájení).
- Silesia 238 z 18. 10. 1937.
- Silesia 239. z 19. 10. 1937 (lánek sochae Theodora Mallénera o kašn).
- Volkspresse, Opava, ro. 34, . 120, s. 5.
- Wolkspresse . 119 z 15. 10. 1937 s. 4. (podrobný program odhalení a zve k úasti).
- Neues Tagblatt fr Schlesien und Nordmähren . 245 z 17. 10. 1937, s. 9.
- Neues Tagblatt fr Schlesien und Nordmähren . 246 z 19. 10. 1937, s. 4.
- Svobodná republika . 42 z 15. 10. 1937 s. 3. (zpráva o chystaném odhalení kašny).
- Svobodná republika . 43 z 22. 10. 1937. (protestní lánek, e na kašn nebyl eský nápis a nekonal se eský projev).