
Ve středu dne 7. května 2008 proběhlo veřejné projednání posudku a dokumentace k záměru výstavby zábavního a obchodního centra Opava Plaza pouze s minimální účastí veřejnosti. Zájem o prezentaci projevili celkem tři zástupci z řad občanů. V průběhu prezentace seznámili pracovníci krajského úřadu účastníky s hodnocením projektu z hlediska vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel v rámci procesu E. I. A (
viz také článek...).
Aktuální projekt obsahuje řadu zásadních změn. Parkování nebude řešeno nadzemní garáží na území pivovarského dvora, ale naopak v podzemních prostorách pod centrem. Snížil se počet parkovacích míst ze čtyř na zhruba tři sta. Aktuální plány počítají s prodejními plochami do rozlohy 300 metrů čtverečních. Veškerá vyústění vzduchotechniky mají být orientována na severní stranu do Nákladní ulice.
Zástupci investora i krajského úřadu v diskuzi reagovali také na otázky vznesené z řad občanů.
Na otázku rozporu záměru se stávajícím územním plánem Města Opavy odpověděla nezávislá posuzovatelka dokumentace E. I. A. Pavla Žídková:
„Podle stanoviska hlavního architekta města Opavy Zdeňka Bendíka je záměr v souladu s územním i strategickým plánem.“ A kdy investor počítá s otevřením zábavního a obchodního centra?
„Otevření Opava Plaza jsme předpokládali v listopadu příštího roku, ale vzhledem například k archeologickému průzkumu počítáme spíš s termínem v listopadu roku 2010,“ uvedl zástupce investora Petr Doležal.
Proces E. I. A. bude ukončen zhruba na začátku června, do 9. května sbíral krajský úřad připomínky, které budou do projektu zapracovány, a od tohoto dne poběží třicetidenní lhůta na zpracování a vypořádání připomínek. Konečné slovo pak bude mít odbor životního prostředí a zemědělství, který vysloví kladné či negativní stanovisko k posouzení stavby.
Dne 1. května zaslalo také o.s. Za Opavu na krajský úřad své Vyjádření k předloženému posudku k dokumentaci záměru ke zjišťovacímu řízení EIA – „Zábavní a obchodní centrum Opava Plaza“
--------------------------------------------------------------------------------------------
Na základě informace o posudku (vypracovala Ing. Pavla Žídková, Polní 293, Mokré Lazce, v březnu 2008) k zahájenému zjišťovacímu řízení záměru „Zábavní a obchodní centrum Opava Plaza“ Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 4.4. 2008, zn. ŽPZ/14758/2008/Šub, dále dle § 6 odst.5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a dle „Oznámení dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č.3 k zákonu č.100/2001 Sb.) – „Zábavní a obchodní centrum Opava Plaza“, vypracováno v listopadu 2007, vám sdělujeme následující připomínky :
1. Hluk, doprava
Ve zveřejněném posudku je na str. 15 uvedeno, že z modelové studie vyplývá, že v případě, že bude realizována trasa obchvatu města, bude přes přitížení vlivem navrhovaného záměru stav křižovatek v blízkém okolí pod úrovní labilního nebo kritického stavu. Povolení posuzovaného záměru však můžeme pouze ztěží podmiňovat budoucí výstavbou rozsáhlé stavby obchvatu města.
Z výše uvedeného vyplývá a v současné době je možné hodnotit dopravní situaci ve městě za kritickou, a to především v řešeném území na ulicích Nákladní, Pekařská a Rybářská. V souvislosti s nadměrnou dopravou jsou obyvatelé města každodenně atakováni nadměrnou hladinou hluku, což potvrzuje také nová hluková studie vytvořená pro celou ČR. Tato katastrofická situace jde pochopitelně ruku v ruce s nadměrnou hladinou škodlivin v ovzduší – viz příloha č.1.
Dále zpracovatelka posudku uvádí, že z výsledků hlukové a rozptylové studie vyplývá, že provoz zábavního a obchodního centra včetně související dopravy nebude pro obyvatele okolní zástavby zdrojem významného a neúnosného zdravotního rizika hluku a znečištění ovzduší. Toto tvrzení je možné přijmout. Skutečnost je však taková, že v této oblasti jsou již obyvatelé hlukem a znečištěním ovzduší ovlivňováni v nadměrné míře.
V posudku je dále uvedeno, že ve fázi výstavby dojde k nárůstu 14 nákladních aut denně, což lze u tak rozsáhlé stavby rovněž zpochybnit. Navíc bylo již dříve prokázáno zvýšení intenzity dopravy výstavbou obchodního centra Plaza o 1898 aut/24 hod. jednosměrně.
2. Městský náhon
Předložená projektová dokumentace neřešila úpravu existujícího vodního náhonu, který prochází ze severu od křižovatky ulic Kasárenská a Nákladní směrem k areálu pivovaru na jižní stranu (přes území zasažené stavbou) a odtud se stáčí znovu na východ přes ulici Pekařská na ulici Nákladní. Jedná se o dílo, které vyúsťuje do vodního toku. Kanál zde byl pouze zohledněn v situačním plánku zpracovatele, nikoli však v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Na str. 24 zpracovatelka posudku uvádí, že Městský náhon vedoucí pod plochou tržnice bude přeložen. Toto možné řešení vyplývá údajně z bližšího zjišťování průběhu projednávání záměru. Jakým způsobem se realizace úpravy vodního toku provede, však není uvedeno.
Současně je zde uvedeno, že k ovlivnění povrchových a podzemních vod za běžných provozních podmínek v území nedojde. Jakým způsobem došlo k tomuto zjištění, však zpracovatelka posudku neuvádí.
3. Městská památková zóna, kulturní památky
V předložené dokumentaci v kapitole „Chráněné území“ chybí zcela zásadní informace o tom, že navrhovaná stavba má být postavena v plošně památkově chráněném území, v Městské památkové zóně Opava (dále MPZ Opava), která byla ustanovena Vyhláškou č.476 ze dne 10.září 1992 Ministerstvem kultury ČR. Zpracovatelka posudku na str. 35 uvádí, že MPZ není v oddíle C.1.2 zmíněna z důvodu, že tento oddíl je určen zejména pro území chráněná pouze dle zákona č. 114/1992 Sb.1 Z důvodu, že se posuzovaná dokumentace zmiňuje záměrně o památkově chráněném území pouze okrajově, s tímto tvrzením, na základě výše uvedeného, nesouhlasíme.
Nemůžeme se ztotožnit s názorem zpracovatelky posudku, že charakteristika řešeného území byla v předložené dokumentaci dostatečně popsána přes absenci popisu některých méně významných složek (str. 21). Jak jsme již uvedli v našem vyjádření ze dne 1.2. 2008, kulturní památky a plošně chráněná území jsou přímou součástí životního prostředí, a proto je nelze opomíjet. Skutečnost, že tyto zásadní informace nebyly v dokumentaci uvedeny, považujeme za zásadní a vadné.
Na str. 25 zpracovatelka posudku uvádí, že hodnocení vlivu záměru a rozsáhlé stavby na nemovité kulturní památky je subjektivní. Názor zpracovatelky je ovšem také pouze subjektivní, navíc nepodložený žádnou jinou metodou hodnocení. Stejným způsobem se k tomuto problému postavil i zpracovatel dokumentace, který stávající stavby v prostoru městské tržnice určené k demolici označil za nekvalitní a bez památkových hodnot.
Na základě poznání kulturně historických hodnot nemůžeme s výše uvedeným souhlasit. K předmětnému území nebyl zpracovatelem dokumentace, ani zpracovatelkou posudku, vypracován odborný posudek, historický rozbor území, ani stavebně historický průzkum, který by potvrzoval jejich mínění. Areály městské tržnice i pivovaru splňují podmínky uvedeného zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, už tím, že jsou přímou součástí plošně chráněného území, tedy MPZ Opava. Spadají tedy do režimu plnění povinností v souladu s památkovým zákonem. Vypořádání se s námitkou vztahující se k uvedenému problému a uvedenou ve vyjádření o.s. Za Opavu musíme tedy považovat za nedostatečné.
V polovině roku 2007 byl areál pivovaru Zlatovar (nejstarší průmyslový podnik v Opavě, založený v roce 1824) navržen na prohlášení za kulturní památku a v téže době bylo také zahájeno řízení o prohlášení dle památkového zákona. Jednalo se o budovy ležáckých sklepů č.p.385 (parcela č.128/2), spilky s varnou (parcela č.128/3), kotelny (parcela č.128/4), staré sladovny (parcela č.128/5 a 128/6) a nové sladovny č.p.49 (parcela č.128/1). Na str. 55 předložené dokumentace je opakovaně nepravdivě uvedeno, že Národní památkový ústav, ú.o.p. v Ostravě, nedoporučil prohlášení areálu pivovaru za kulturní památku. NPÚ ú.o.p. v Ostravě naopak sám zpracoval návrh na prohlášení, který zaslal Ministerstvu kultury ČR již v září roku 2004. Dále bylo v dokumentaci uvedeno, že v souladu s koncepcí záměru není areál pivovaru dotčen posuzovanou stavbou a že navržená stavba zachovává od budov pivovaru odstup předepsaný pracovníky NPÚ ú.o.p. v Ostravě. Toto tvrzení bylo snadné vyvrátit vzhledem k existenci několika odborných vyjádření NPÚ ú.o.p. v Ostravě, ve kterých je uveden zásadní nesouhlas s uvažovaným záměrem i stavbou. Současně je v projektu uvažováno s odstraněním kotelny, která je součástí pivovaru, který tedy bude stavbou přímo dotčen. S touto námitkou uvedenou ve vyjádření o.s. Za Opavu ze dne 1.2. 2008 se zpracovatelka posudku nevypořádala vůbec. V posudku je uvedeno, že probíhaly konzultace mezi zpracovatelkou posudku a zpracovatelem posuzované dokumentace, proto nám není jasné, proč jsou vypořádávány pouze vybrané námitky. Tato námitka o.s. Za Opavu byla navíc podložena písemným odborným vyjádřením NPÚ ú.o.p. v Ostravě ze dne 2.5. 2007 a ze dne 27.8. 2007.
4. Územní plán města Opavy
Předložená dokumentace je v rozporu s Územním plánem města Opavy a je také v rozporu s obecně závaznou vyhláškou č.15/2001 o závazných částech územního plánu statutárního města Opavy, která doplňuje územně plánovací dokumentaci – viz příloha č. 2.
V posuzované dokumentaci je opakovaně uváděno, že je tato ve stupni DÚR v souladu se stávajícím Územním plánem města Opavy. Dále je zde uvedeno, že z vyjádření Magistrátu města Opavy, Odboru hlavního architekta a ÚP, vyplývá, že stavba je v souladu s Územním plánem města Opavy. Dále dokumentace uvádí, že záměr je umístěn v centrální části města Opavy na pozemcích, kde je možné dle územně plánovací dokumentace takový záměr realizovat, že záměr není v kolizi s vyhláškou č.15/2001 o závazných částech územního plánu Statutárního města Opavy. Jako nepřípustné jsou zde však uvedeny stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 300m2. K uvedenému bodu zpracovatel uvádí, že v objektu budou situovány pronajímatelné plochy, jejichž velikost bude variabilní a nebude přesahovat uvedenou plochu. K tomuto musíme znovu uvést z vyjádření o.s. Za Opavu ze dne 1.2. 2008: Budeme-li vycházet ze skutečnosti, že územně plánovací dokumentace je, jakožto opatření obecné povahy závazná pro každého, není možné s výše citovaným souhlasit. Zpracovatel dokumentace přešel výše uvedeným do absurdní roviny, ve které si má posuzovatel dokumentace představit, že navrhovaná stavba ve skutečnosti nemá uvedených 12 595 m2 zastavěné plochy a 183 850m3 obestavěného prostoru. Že se nebude jednat, jak je v dokumentaci několikrát uvedeno, o monoblok. V předložené dokumentaci (str.13) je přitom v tabulce č.1 uvedeno, že supermarket (o kterém se snad právem domníváme, že nebude předělen jednotlivými kójemi, aby plochy jednotlivých částí odpovídaly povoleným 300m2) bude mít plochu 1 525m2. Stejně tak několik dalších obchodních jednotek (viz. půdorys 1.NP přiložený k dokumentaci) má navrženu podlahovou plochu větší než 300m2. Předpokládáme, že předložené vnitřní dispozice jsou závazné i s ohledem na vypracované požárně bezpečnostní řešení stavby, které rozděluje jednotlivé navržené plochy do samostatných požárních úseků a následně vyhodnocuje rizika (viz str.76 předložené dokumentace). Argument o rozdělení obchodních ploch na plochy menší než 300m2 je zavádějící, neboť takto by se dalo argumentovat i při posouzení EIA, že se jejich projekt nemusí posuzovat, neboť žádná obchodní plocha nepřesáhne 300m2 a jedná se o několik parkovišť a nikoliv jediné velké parkoviště!
Zpracovatelka posudku zohlednila ve svém posuzování stanovisko Magistrátu města Opavy, odboru hlavního architekta, který se vyjádřil ve smyslu souladu záměru s územním plánem. Bez ohledu na námitku o.s. Za Opavu nedošlo ze strany posuzovatelky dokumentace ke kontrole platného územního plánu města Opavy, což považujeme za chybné, protože její povinností bylo ověřit správnost údajů uvedených v dokumentaci. Jak je v posudku uvedeno, tak zpracovatelka pouze toto vyjádření akceptovala.
Na str. 36 zpracovatelka uvádí předpoklad, že pokud je záměr v souladu s územním plánem, tak zástupci města se záměrem v jeho podobě a umístění souhlasí. Je však potřeba zdůraznit, že územní plánování je zajišťováno na pozici výkonu státní správy a zástupci města tvoří samosprávnou jednotku. Představy státní správy a samosprávy jsou často odlišné.
5. Zeleň, krajinný ráz
Stavbou bude dotčen zemědělský půdní fond v kultuře zahrada v rozsahu 825m2. Navržená nová zeleň o výměře 880m2 je nevhodně situována v bezprostřední blízkosti stavby. K účelu umístění náhradní výsadby za likvidovanou zeleň má navíc sloužit pozemek tzv. Dolního pivovarského dvora, o jehož vlastnictví jsou známy nové skutečnosti, a to že nebude sloužit uvažovanému záměru, neboť v tomto území má již své záměry jiný obchodní subjekt.
Za závažný problém považujeme stále nepochopení reliéfu krajiny v městském prostředí. Navrhovaná stavba bude přitom zabírat plochu celých 3% území historického jádra města Opavy.
Návrh odstranění zeleně je v rozporu s obecně závaznou vyhláškou č.15/2001 o závazných částech územního plánu statutárního města Opavy, kde je v článku č.6 (Zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek), v bodě č.7 uvedeno, že mají být respektovány stromy a keře rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách mimo lesní půdní fond, stejně jako má být respektována zeleň uvedená v pasportu zeleně.
V dokumentaci je opakovaně uváděna skutečnost, že významným prvkem v území bude rovněž řešení zelených ploch ve střešním prostoru. Ve kterých místech a v jakých plochách však není uvedeno. V posuzované dokumentaci chybí návrh ozelenění jako součást částečných protihkukových opatření.
Na str. 25 zpracovatelka posudku uvádí, že stavba bude začleněna do okolní zástavby. Dále je zde uvedeno, že z pohledu umístění záměru v městské památkové zóně by si umístění a vzhled stavby zasloužil podrobnější hodnocení. Dále uvádí, že zásah do vzhledu území bude značný a je otázkou subjektivního hodnocení, zda bude toto ovlivnění negativní nebo pozitivní ve srovnání se stávajícím stavem lokality. Výsledkem jejího posouzení je, že osobně považuje navrhované řešení za spíše pozitivní. Názor zpracovatelky je ovšem pouze subjektivní, neodborný a nepodložený žádnou jinou metodou hodnocení.
6. Strategický plán Statutárního města Opavy
Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020 byl schválen v prosinci roku 2007. V tomto dokumentu je zmíněn problém vysokého počtu velkých nákupních středisek (supermarketů a hypermarketů), mezi které, díky své rozloze, navržené obchodní centrum spadá. Toto má negativní dopad na stávající obchodní síť, zaměstnanost obyvatel města apod. Jedním z navržených opatření je v tomto strategickém dokumentu uváděno omezení rozvoje dalších obchodních center (dílčí SWOT analýza-prioritní oblast Ekonomika, bod č.5 slabých stránek). Mezi hlavní budoucí priority jsou navrženy podpora rozvoje podnikání, zlepšení kritické dopravní situace (vlivem výstavby obchodního centra by došlo ke zvýšení stávající úrovně dopravy o 12%), snižování hlukové zátěže, zlepšování kvality ovzduší a další.
Na základě výsledků ze zjišťovacího řízení mělo být dopracováno srovnání a vyhodnocení posuzovaného záměru se Strategickým plánem města Opavy. Tento úkol nebyl zpracovatelem proveden dostatečně, stejně tak zpracovatelkou posudku, která neprověřila dostatečně námitku o.s. Za Opavu. V posudku je na str. 37-38 uveden pouze shrnutí priorit, opatření a aktivit, ale podrobná náplň samotného strategického plánu zde není zohledněna.
Závěr :
- zpracovatelka posudku se dostatečně nevypořádala s připomínkami obsaženými ve vyjádření o.s. Za Opavu ze dne 1.2. 2008, č.j. 1/2008.
- dle přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb. je zpracovatel posudku povinen ověřit správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně výčtu použitých metod hodnocení. S ohledem na vypracovaný posudek a na výše uvedené musíme konstatovat, že k dodržení této podmínky nedošlo.
- na str. 7 uvedeného posudku je uvedeno, že pro přiblížení postupu při zpracování posudku je třeba uvést, že v posudku je možno se zabývat pouze podklady a informacemi uvedenými ve zveřejněné dokumentaci. Přitom je současně v posudku opakovaně uváděno, že byly prováděny konzultace se zpracovatelem dokumentace.
Na základě vypracovaného posudku vznášíme výše uvedené námitky a s realizací navrhovaného záměru zásadně nesouhlasíme, protože bude mít významný negativní dopad na životní prostředí.
Současně upozorňujeme, že došlo k porušení § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve kterém je uvedeno, že bez stanoviska nelze vydat povolující rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v jiném postupu podle zvláštních právních předpisů.
Magistrát města Opavy vydal před ukončením zjišťovacího řízení EIA následující rozhodnutí:
- MMO, odbor výstavby – ze dne 12.6. 2007, č.j. VYST-12053/2007/Aki, ve věci odstranění staveb v prostoru uvažovaného záměru na pozemku parc. č. 104/15 v k.ú. Opava-Město
- MMO, odbor ŽP – MMOP 36256/2008 1544/2008/ZIPR/-KO, MMOP 36192/2008 1543/2008/ZIPR/-KO, ve věci kácení stromů v řešeném území.
[1] V § 1 odst 1) zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je uveden účel zákona následovně: stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Z výše citovaného tedy vyplývá, že kulturní památky jsou, mimo jiné, také součástí životního prostředí a jako takové na ně musíme nahlížet. Kromě toho, že se navrhovaná stavba nachází v MPZ Opava, je situována také v bezprostřední blízkosti významných kulturních památek a tvoří tedy jejich prostředí, které je v památkovém zákoně rovněž zohledněno. Stavba je navržena v území, kde se v bezprostřední blízkosti nacházejí významné kulturní památky jako renesanční dům na ulici U Fortny, areál bývalého dominikánského kláštera s kostelem sv.Václava, areál škrobáren, obchodní dům Breda a další historické objekty (viz příloha č.1 a č.2). Areály pivovaru a městské tržnice skutečně prohlášeny za kulturní památku v roce 2007 nebyly, což ovšem neznamená, že jsou tvořeny podřadnými historickými objekty. Naopak, při prohlašování MPZ Opava byly vyhodnoceny za jedny z hlavních dominant plošně chráněného území a za jeho plnohodnotné součásti. V listopadu roku 2003 byly zpracovány NPÚ ú.o.p. v Ostravě listy objektů v území zpracovávaných zásad ochrany památkových hodnot, ve kterých jsou uvedeny nejen stávající historické hodnoty jednotlivých objektů, ale jsou zde také uvedeny předměty ochrany. U všech objektů je v regulativech uvedeno jejich zachování a respektování v architektonickém zpracování, hmotě i dochovaných detailech.
[3] V závěrečném ustanovení závazné vyhlášky je uvedeno, že jsou regulativy závazné pro veškeré orgány státní správy, orgány obce, právnické a fyzické osoby, které se podílejí na územně plánovací a stavební činnosti na území města Opavy. Za jejich dodržování je zodpovědný Magistrát města Opavy a jednotlivé odbory MMO.