Na okrajích Opavy i v jeho vnitním prostoru je nkolik rozsáhlých obchodních center, nové se v souasné dob pipravuje revitalizací bývalého pivovaru, další se za vydatné pomoci vedení msta buduje za "Slezankou". Všeobecn se tvrdí, e v eské republice patí Opava mezi msta s nejvtším podílem nákupní plochy na jednoho obyvatele. Z pebytku nákupních stedisek ve stedu msta a v Opav vbec máme oprávnné obavy. Postavení nové obchodn-zábavní tvrti „Central Opava“ bude mít jist své sociální dopady. Není obtíné pochopit, e stávající maloobchodní sí se v centru neudrí, prodej bude nevhodn soustedn na jedno, dv místa, je pravdpodobné, e se neudrí ani nkteré samotné hypermarkety, které se tak mohou promnit v mrtvé zóny. Máme obavy z realizace nekvalitní architektury. Jsme pesvdeni, e rozsáhlý monoblok s jedinou funkcí nepatí do historického jádra ádného msta. Máme obavy z nárstu automobilové dopravy v samotném centru.
Vedení msta a developerská spolenost Crestyl má od druhé poloviny probíhajícího desetiletí na rozdíl od oban v jedné vci jasno. Alespo to piznává primátor msta Opavy v nedávno publikovaném rozhovoru v týdeníku Sedmika. Crestyl se spolen s mstem snaí Slezanku bezprostedn propojit s pipravovanou zástavbou celého vnitrobloku. Jeden developer navrhuje pestavbu v rozsahu jedné mstské tvrti, stojící v samém centru msta. Jen to, co je pro developera výhodné, se bude realizovat. Nejcenjší pozemky v Opav se prodají, aby na nich snadno a zpsobem, který ve stedu msta nepotebujeme, vydlával njaký mstu cizí soukromý subjekt. Vedení msta pistupuje na jeho hru a obané tém netuší, co se chystá. Dovídají se vše postupn, v malých dávkách a developerovi s jídlem roste chu a u má celou tvr. Nikdo obany jasn neinformoval, e Slezanka zanikne a nová stavba na jejím míst bude bezprostedn propojena s prostory za ní, aby vznikla jedna nebývale rozlehlá obchodní tvr, svou unifikovanou instantní architekturou tak podobná desítkám jiných shoppingových center, vyrstajících povtšinou na okrajích mst po celé Evrop. Nikdo s obany nediskutoval, nikdo se jich neptal, jaké jiné vyuití by prostor za Slezankou mohl mít. O obany tady zejm nejde, podstatné jsou peci prostavné metry kubické, ím více, tím lépe...
Koncem minulého roku kritizovalo obanské sdruení Za Opavu architektonickou sout zamenou pouze na jiní fasádní frontu Horního námstí. Psalo, e „fasáda bez dalších jasných prostorových souvislostí a funkního vyuití není ješt plnohodnotnou architekturou, ale jen její jednou ástí“. Dnes u máme jasno, pro takto a ne jak by bylo pirozené a logické. To, co se odehraje, i postaví za fasádou, pipomínající známou Potmkinovu vesnici, je dávno v péi nkoho jiného. Spolenost Crestyl, respektiv ateliér Petr Franta Architekti projektuje obchodní megacentrum, které by mlo vyrst v celém dosud nezastavném prostoru za Slezankou vetn bezprostedního propojení s jejím prostorem samotným. Crestyl tuto svou vizi pedstavil ve druhé polovin ervna toho roku ve své tiskové zpráv.
Pedstava vedení msta, e postavením megaobchodního centra do stedu msta dojde k jeho oivení, je laická, nesmyslná a mylná. Laická proto, e existují o této problematice podrobné studie, jsou profesionálové, kteí umí konkrétní situaci podrobit své analýze vetn všech moných sociálních dopad. Vedení msta ádné takové analýzy neprovedlo, neobjednalo a vychází jen ze svých vlastních neodborných pedstav. Nesmyslná zase proto, e vedení msta nejprve umoní obestavní všech výjezd z Opavy supermarkety a obchodními centry, nae se diví, e je centrum Opavy vylidnno a chce, v domní, e zastaví další umrtvování stedu msta, toté provádt v jeho centru. A pro je tato pedstava mylná? Protoe vedení msta nerozumí pojmu oivení, respektiv mají o nm své zvláštní pedstavy. Je oivením msta razantní zvýšení dopravní záte v podob aut míících kolem gotického kostela a ady kulturních památek do stedu msta a do jeho podzemí? Stane se oivením msta unifikovaná shoppingová architektura v rozsahu celé mstské tvrti, umlé klimatizované obchodní pasáe s prosklenou stechou s pseudohistorickou dlabou a kýovitými kanalizaními poklopy? Nekulturní mechanický jednoúelový pohyb desítek, stovek, tisíc lidí po jednom meganákupním obchodním stedisku, jejich neinvenní cirkulace od regál k pokladn, smrem dovnit a smrem ven, bude oním oivením mstského prostoru? Poloení drazu celého místa peván jen na jednu funkci - spotebu, nákup zboí a zase nákup zboí nejrznjší kvality v nás nepodporuje to ušlechtilejší - cit pro krásu, pohodu, inspiraci, radost a sounáleitost, atributy pobývání. Naopak nás falešn utvrzuje, e jen v prvoplá-novém drádní smyslových poitk, jen v uspokojování naší nejprimitivnjší poteby je význam prodlévání v mstském prostoru. To je opravdu to potebné oivování?
Jsme naopak pesvdeni, e jen rznost funkcí, odlišnost nabídky, variabilita prostedí, rozmanitost architektury dokáe pivést potebné kvalitní oivení mstskému prostoru. lovk ve stedu msta musí mít pocit, e se v nm cítí dobe a e mu prostor má co nabídnout. e me na jednom míst – ve stedu msta – strávit mnoho hodin, zaít rznou architekturu, její rozmanité funkce, lišící se atmosféru, e se me pobavit v kavárn, nakoupit zajímavé netypické zboí, zajít ke kadeníkovi, ke krejímu, prohlédnout si nové knihy, peíst asopisy, podívat se do galerie na výstavu, sednout si na pivo do hudebního klubu, dát si chzku na lavice v krásné zahrad, sledovat mstské hemení, pozorovat starou architekturu v kontrastu s novou, ale vše na rzných nestejných místech, poznávat zajímavé odlišné interiéry obchdk, staroitnictví, kaváren a restaurací, kdy kadý dm má jinou funkci, jiný význam, jinou atmosféru. V takovém prostedí se me odehrávat plnohodnotná komunikace lidí, sdílení vzájemného, setkávání. To není ádné anonymní míjení. lovk se cítí dobe v harmonické kontinuáln rostlé architektue, která má lidské mítko, je vytvoena z pirozených materiál, má svj rytmus, kompozici a neokoukatelný styl. Krom rznosti tvar, barev, styl, materiál, velikostí, objem a atmosfér je také pro mstský ivot dleitá zdánliv neuvdomovaná mnoina zvuk – zpv pták, klapot podpatk po mstské dlab, ticho, ozvna, ivé hovory lidí, šum listí v korunách strom, zvuk rádia, dešových kapek v ovzduší atd. Na kadém míst vdy jinak, to taky dokresluje rzné charaktery prostor. Znáte tu odpudivou zvukovou masu, která je v kadém supermarketu, a jste v jeho obchod, pasái i restauraci, stejn ubíjející?
Myslíme si, e vedení msta musí s obany diskutovat o podob a funkci tohoto cenného prostoru. Nechtli bychom v tomto míst namísto megashoppingového centra teba malý park, kde bychom mohli píjemn relaxovat nebo trnici s ovocem, zeleninou a emeslnými výrobky? Moná by se obané shodli na bytové zástavb se zahrádkami a s píslušnou infrastrukturou... V tuto chvíli nevíme, ale je jasné, e nechceme realizovat to, co je výhodné pro developera a tak nevýhodné pro Opavu. Je nutnost se oban nahlas a rychle ptát na jejich názor. Doufejme, e nové vedení msta tuto potebu bude mít.