Lokalita : Sady svobody, konec ulice Ostroné, parc. .492/1
Objekt : Socha bohyn Ceres
Autor: Theodor Friedel a Pavel Veverka
Datace: 1862
Materiál: litina
Rejstíkové íslo kulturní památky : 27279/8-2532
Datum vloení : 7. 2. 2008
obr 1: aktuální stav leden 2008
V parku na konci Ostroné ulice v Opav se od roku 2004 meme setkat s Ceres, staroeckou bohyní zemdlské hojnosti a plodnosti. Za to, e se ji zde meme poklonit vdíme opavskému mšanu Karlu Demlovi. Ten ji toti nechal na své náklady zhotovit ji roku 1862. Litinovou plastiku na jeho ádost vytvoil známý vídeský socha Theodor Friedl (1842–1899), který se v letech 1882–1883 podílel také na výzdob budovy opavského divadla na Horním námstí. S pípravou modelu pomáhal také plzeský socha Pavel Veverka, v té dob zamstnaný ve slévárn v Blansku na Morav, kde byla socha, co by souást kašny urené pro Dolním námstí v Opav, odlita. Kašna fungovala celkem trnáct let, poté byla zrušena a socha i s pvodním soklem byla penesena na její další místo v mstských sadech, kde stával v první polovin devatenáctého století tzv. Chrám pátelství, devný kruhový templ, který slouil veejnosti pi procházkách parkem. Chrám byl pro zchátralost zboen roku 1845. O více ne století pozdji, roku 1977 byla socha kompletn restaurována a dva roky nato zapsána na seznam kulturních památek. Bhem následujících ptaticeti let se as a povtrnostní vlivy postaraly o neblahý stav památky, jaký si ješt z mstských sad meme pamatovat. Socha se skrývala v houštin koví a pozvolna rezivla a do roku 2004, kdy její opravu dostal na starosti Jan Janda, restaurátor z Dolního Beneševa. Pokud se na Ceres pjdeme podívat, uvidíme, e je odlita z jednoho litinového kusu. Postava je zahalena do volné splývavé bohat zasené drapérie, levou nohou lehce vykrauje kupedu, pravou ruku openou v bok a v levé ruce drí roh hojnosti. Hlavu zdobí vnec obilných klas. Vidt ji nememe další atributy, které se v minulosti ztratily. Srp, jen bohyn drela v pravé ruce a snop obilí, který leel u nohou. Dílo je cennou ukázkou sochaské tvorby druhé pol. 19. století, ale také píkladem snah oban o zvelebení svého okolí a takové snahy by mly být zvláš cenny a opatrovány.
(Tomáš Skalík: Ceres - bohyn hojnosti. Region Opavsko 22. ledna 2008, str.8)

obr 2: dokumentace stavu 2002
Výbr pramen a literatury:
- Boena Pacáková–Hošálková: Zahrady a parky v echách, na Morav a ve Slezsku. Praha 1999, s. 254–257.
- Josef Gebauer – Pavel Šrámek: Námstí a ulice msta Opavy (historický místopis). Opava 1990, s. 172.
- Vilem Plaek (ed.): Opava a Slezské zemské muzeum (prvodce). Slezské zemské muzeum Opava 1987, s. 86.
- Jindich Vybíral: Za historií a památkami msta Opavy. Opava 1984, s. 19.
- Bohumír Indra: Zaloení mstského parku v Opav a jeho staré sochy. Vlastivdné listy VII, 1981, . 2, s. 18.
- Josef Orlík: Z historie opavských park. asopis Slezského muzea, zvláštní íslo k 750. výroí zaloení msta Opavy, Opava 1974, s. 26.
- Die Ceres. Troppauer Zeitung. 1896, Nr. 182–199.
- Registraní karta památky . 27279/8-2532. Státní seznam kulturních památek, Národní památkový ústav v Ostrav.