Rybí trh je jedním ze tí historických opavských námstí a byl zastavn ji od stedovku. Od poátku se nazýval Smolný trh, protoe se zde prodávala smla pro opavské právovárené domy, pozdji se zde o Vánocích prodávaly ryby (odtud také název Rybí trh). Jedná se o malé trojúhelné námstí, nejmenší se stedovkých triš, od hlavního námstí oddleno hmotou farního kostela, kolem kterého byl a do r. 1789 hbitov s kaplí sv. Michala (vyhoela r. 1758).
Kolem námstí nebylo nikdy píliš mnoho klasických mstských dom. Západní frontu tvoila komenda ádu nmeckých rytí s ádovou kaplí sv. Albty a byty farního duchovenstva, dále zde byla mstská pchotní a jízdní kasárna, pivovar, uprosted námstí stál tzv. kostelníkv dm (nejstarší opavská škola, pipomínána snad ji v 70. letech 14. stol.). Pouze východní strana, která nás v souvislosti s vnitroblokem zajímá, byla ve stedovku zastavna mšanskými domy. Protoe na Rybím trhu byly usazeny zejména stední vrstvy právováreník a emeslník, nememe píliš poítat s celozdnými domy, zejm pevaovaly domy devné, hrázdné nebo jen ásten zdné. Víme, e na Rybím trhu byly ti právovárené domy, které mly zejm zdné sklepy. Východní frontu námstíka tvoila do r. 1689 ada 9-10 mšanských dom. V r. 1689 msto vyhoelo (bylo znieno 321 dom, farní kostel, komenda ádu nmeckých rytí a kaple sv. Albty na Rybím trhu). Tzv. Poární obraz z doby 1690-1700 nám ukazuje, jak tato ást msta tehdy vypadala. Na míst vnitrobloku zstala pustina a spáleništ, na nm zstal stát pouze jeden dm na nároí Rybího trhu a dnešní ulice Almunické. Pedpokládáme, e tento dm byl (alespo ásten) zahrnut do pozdjší zástavby a existuje v podstat dodnes.
Historie Matiního domu na Rybím trhu sahá do doby okolo roku 1840. V roce 1880 se stal majetkem eského spolku Matice opavské. Tato nemalá investice vyešila základní problém další existence a rozvoje spolku, nebo tak vzniklo stedisko, kolem nho se pak utváel další organizaní, spoleenský i hospodáský ivot eského obyvatelstva v Opav.
V prostorách domu postupn nalezly své útoišt další eské spolky a organizace, jim Matice opavská poskytla písteší i sama je zídila. Jejich poet byl úctyhodný – nakonec zde sídlilo 21 rzných organizací. Rostoucí nároky na prostory vyvolaly nejen stavební úpravy domu, ale Matice opavská pikupovala i vedlejší budovy, které dnes tvoí celou stranu námstí.
Matiní dm se tak stal psobištm celé ady významných slezských osobností a v jeho prostorách se uskuteovaly události, které dnes tvoí významnou ást djin Opavy minulého století – hrála se zde eská divadelní pedstavení, poádaly koncerty, pednášky, kulturní veery, plesy, vhlasné matiní dny, schze a rzná jednání, byla zde Matiní a pozdji i veejná knihovna, Muzeum Matice opavské, loutkové divadlo. Matiní dm se stal srdcem i tepnou eského ivota v západním Slezsku.
Zlom nastal a v roce 1938, kdy funkcionái Matice opavské a také její pracovníci a aktivní lenové museli narychlo opustit Matiní dm a msto, aby se zachránili ped nacisty. Matice pestala existovat, majetek byl zlikvidován, Matiní dm zabaven.
Po osvobození Opavy a Slezska funkcionái, kteí peili a vrátili se zpt, znovu obnovili innost Matice opavské a poniený Matiní dm byl opraven, aby opt zaujal významné postavení v ivot msta, nyní ji eského. Ale pišel únor 1948, který opt ukonil existenci Matice opavské. Matiní dm pipadl „všemu lidu“ a postupn slouil k nejrznjším úelm: byla zde školní druina, školní jídelna, poboka studia s. rozhlasu v Ostrav, Lidová škola umní, archiv Pozemních staveb a jiné. Budova, která postupn chátrala a mnila svj vzhled, nebyla vrácena pvodnímu majiteli ani v roce 1968, kdy na krátké tyleté období Matice – ji jako slezská - opt obnovila svou innost.
A po roce 1989 byl dm vrácen Matici slezské, je dm zrenovovala, ím odstranila havarijní stav budovy. Od tohoto roku v nm má Matice opt své sídlo spolu s dalšími organizacemi, kterým je zde pronajímán nadbytený prostor. Od jara 2015 je mezi nimi i spolek Za Opavu.
Zdroj:
www.maticeslezska-opava.cz
