o.s. Za Opavu
-
Ekologie - 09. 11. 2008
- 2338 peten
Ekologické sdruení Arnika zveejnila u potvrté seznam nejvtších zneišovatel, který vychází z údaj z let 2004-2007 z takzvaného Integrovaného registru zneišování a který je veejn pístupný na internetové adrese www.irz.cz.
Tato databáze, kterou provozuje eská informaní agentura ivotního prostedí CENIA, umouje sestavit tabulky podle rzných kritérií – výskytu nadmrného mnoství rakovinotvorných látek, skleníkových plyn, dioxin, látek ohroujících plodnost, látek zpsobujících kyselé dešt, mutagenních látek a látek nebezpených pro vodní organismy.
Studie, kterou ve stedu zveejnil Svtový fond na ochranu pírody (WWF) uvádí, e se eská republika adí mezi prvních patnáct zemí, které nejvíce zatují ivotní prostedí na Zemi. Studie seadila 150 stát podle míry, jakou Zemi zatují (na základ tzv. ekologické stopy za rok 2005) a eská republika skonila na 14. míst (Slovensko na 45. míst). Na kadého echa tak údajn pipadá asi 5,5 globálního hektaru, co je hektar s prmrnou svtovou schopností produkovat zdroje a absorbovat odpady. Nejvtší "ekologickou stopu" mají USA a ína. Pi pepotu na lovka ale na prvním míst figurují Spojené arabské emiráty následované USA a Kuvajtem. Na opaném pólu figuruje chudé africké Malawi a válkou poniený Afghánistán. Bude-li spoteba pokraovat nynjším tempem, pak bude lidstvo v plce 30. let potebovat na udrení ivotního stylu ekvivalent dvou zemkoulí. "Naše globální stopa nyní pekrauje schopnost planety obnovovat zdroje o asi 30 procent," ekl šéf WWF James Leape ve studii s názvem ijící planeta (Living Planet Report 2008).
Co je to ekologická stopa? Je pesn tím, co jsme dosud postrádali - mítkem toho, jak udritelné jsou naše ivotní styly. Kanaan William Rees ekologickou stopu pibliuje takto: "Kolik plochy (zem a vodních ekosystém) je teba k souvislému zajišování všech zdroj, které potebuji ke svému souasnému ivotnímu stylu a k zneškodnní všech odpad, které pi tom produkuji?" Neíká nám tedy, co máme dlat, ale "pouze" jakou stopu (vyjádenou v globálních hektarech na osobu) zanechává náš ivotní styl a související spoteba zdroj v globálním mítku. Nepekvapí proto, e lidé ijící v rzných koutech Zem vytváí tak rozdílné ekologické stopy. Pokud by se dala jedním slovem charakterizovat dnešní globální ekonomika a spolenost, je to nerovnováha. Tomu odpovídá i velmi nerovnováné tempo erpání pírodních zdroj v rzných zemích svta. A jak vysokou ekolgickou stopu zanecháváte na naší Zemi práv vy? A co mete udlat pro její sníení? Zmte si svou ekolgickou stopu: www.hraozemi.cz.
Kídlatka pochází z východní Asie, vyskytuje se také v Evrop, Severní Americe a Austrálii. V eské republice patí mezi nejvíce progresivní invazní druhy. Obsazuje pedevším behy potok a ek, výjimkou však nejsou ani okraje komunikací, naváky a skládky, parky a zahrádky, apod. Šíí se pomocí oddenk a svým vzrstem vytlauje v podstat veškerou pvodní vegetaci. ím mete pomoci Vy? V pípad, e víte o výskytu kídlatky ve Vašem okolí i se vyskytuje pímo na Vašem pozemku, oznamte její výskyt do poloviny záí 2008 na Správ CHKO Poodí prostednictvím telefonu 556 455 064 nebo e-mailu poodri@nature.cz. Další podrobnosti o boji s kídlatkou také viz leták ke staení...
Dne 22.4. 1970 probhla první kampa v USA pod názvem Den Zem. Mezi jinými ádala také zvýšit energetickou úinnost a hledat obnovitelné zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vylouit z pouívání chemikálie a odpady, které nií ozónovou vrstvu Zem. Kampa, která mla za cíl prosadit otázku ochrany ivotního prostedí do politické diskuse a podpoit veejný zájem o tuto problematiku, iniocioval americký senátor Gaylord Nelson za podpory ostatních amerických politik. Akce se v roce 1970 zúastnily milióny oban USA, a to zejména student základních, stedních a vysokých škol. Tato akce mla nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Zem - 22. dubna - jako mezinárodního svátku ivotního prostedí.
ivotní prostedí obyvatel kadého msta negativn ovlivuje hluk, který je jedním z nejzávanjších faktor psobících na zdravotní stav obyvatel. Dsledkem hlukové záte na lidský organismus je vznik nadmrných stres, neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu, chorobných zmn krevního tlaku. Hluk je píinou ady dalších nespecifických onemocnní, vede k zvyšování celkové nemocnosti a na neposledním míst ke zkracování vku mstské populace. Psobení hluku je pesto podceováno, a to proto, e se jeho úinky projevují vtšinou s uritým zpodním a navíc u kadého jednotlivce rozdíln podle individuální citlivosti.
Jaký je aktuální stav kvality opavského ovzduší? Jaké jsou tendence vývoje a co meme oekávat v roce 2008? Co meme pro zkvalitnní vzduchu, který dýcháme, udlat sami a v em bychom mli v této vci apelovat na vedení msta?
Podobných otázek bychom mohli v rámci tématu klást mnoho. Následující lánek není odpovdí na tyto otázky. Snaí se pouze poukázat na nkteré základní zdroje informací k této rozsáhlé problematice.
Uvedené informace budeme prbn doplovat a aktualizovat.
Dne 23. 10. 2007 uveejnil opavský a hluínský deník na svých internetových stránkách zajímavý lánek Milana Freiberga:(viz: Zdravá msta na Opavsku? Pouze Bolatice), který nás informuje o tom, e obec Bolatice je jako první a dosud jedinou obcí na opavsku, která se ji v roce 2006 pihlásila do sít NSZM R. Na webových stránkách obce jsou zájemcm z ad tená dostupny podrobné informace o dvodech, které vedení obce k zapojení se do zmínné sít motivovalo (viz: oficiální stránky obecního úadu Bolatice).
Tento píkladný poin obce je zajímavý také tím, e je mimo jiné inspirován heslem, které si bolatití vzali za své a které je v Opav dobe známé.
o.s. Za Opavu
-
Ekologie - 17. 10. 2007
- 2285 peten
Dosud jsme se zabývali pedevším tmi otázkami ivotního prostedí, které jsou vidt. V tématu, které jsme pracovn nazvali "ekologie" bychom se chtli vnovat problémm prostedí, ve kterém ijeme, a které na první pohled vidt nejsou, tedy istot vody, ovzduší nebo nap. prašností, hluností a podobn.
30 - 39 
Dne 22.4. 1970 probhla první kampa v USA pod názvem Den Zem. Mezi jinými ádala také zvýšit energetickou úinnost a hledat obnovitelné zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vylouit z pouívání chemikálie a odpady, které nií ozónovou vrstvu Zem. Kampa, která mla za cíl prosadit otázku ochrany ivotního prostedí do politické diskuse a podpoit veejný zájem o tuto problematiku, iniocioval americký senátor Gaylord Nelson za podpory ostatních amerických politik. Akce se v roce 1970 zúastnily milióny oban USA, a to zejména student základních, stedních a vysokých škol. Tato akce mla nebývalý ohlas a dala vzniknout tradici oslav Dne Zem - 22. dubna - jako 
Jaký je aktuální stav kvality opavského ovzduší? Jaké jsou tendence vývoje a co meme oekávat v roce 2008? Co meme pro zkvalitnní vzduchu, který dýcháme, udlat sami a v em bychom mli v této vci apelovat na vedení msta?
Dne 23. 10. 2007 uveejnil opavský a hluínský deník na svých internetových stránkách zajímavý lánek Milana Freiberga:(viz: 
Al�b�tina zahrada
Kaple Brumovice
T�chanovice
