Naštěstí jsou již pryč doby, kdy se většina veřejnosti ze strachu či opatrnosti nezapojovala do věcí veřejných, nezajímala se o ně a snad jen někde v skrytu a hodně potichu nadávala na to, jak někdo rozhoduje „o nás bez nás“. Generace se pomalu střídají a s nimi se mění i přístup k tomu, jak lidé sami chtějí rozhodovat o svém životě a věcech kolem sebe. Tomu se přizpůsobuje i právní řád a zákonem dané možnosti, jak může veřejnost do řízení vstupovat, protože ať už se nám to líbí, nebo ne, žijeme ve státě, kde je téměř všechno upraveno právními normami a chce-li se občan, občanské sdružení či nevládní organizace podílet na spolurozhodování o věcech veřejných, zejména tak chce činit proto, aby byl její hlas vyslyšen, musí tak činit v intencích zákonů této země.