Obnova božích muk v Melči - příprava obnovy

Obec Melč* se nachází asi 12 km jihozápadním směrem od Opavy. Při staré cestě vedoucí z Melče do Mikolajic, téměř na hranici těchto dvou katastrálních území, stojí zajímavá stavba, v evidenčním listě kulturní památky pojmenovaná boží muka. Zůstává však otázkou, zda se nejedná například o památku  vojenského významu nebo o stavbu původně určující dvě území bývalých panství.
 

Do nynějších let se objekt dochoval v téměř nezměněném stavu s pohledem upřeným do volné krajiny.  Stavba je svým atypickým tvarem i celkovým vyzněním poměrně unikátní záležitostí., a to v rámci celého regionu. Válcová konstrukce  o celkové výšce cca 3,2m je vyzděná z cihel a z lomového kamene. Omítky se dochovaly jen z části. Dle záznamu z evidenční karty památky z roku 1987 byl umístěn na vrcholu památky kovový křížek. Tento je dobře viditelný na starších fotografiích, které se nám prozatím podařilo dohledat. Mohutný sloup je osazený na čtvercové patce – soklu, přičemž těleso sloupu – dřík, se mírně kónicky zužuje směrem vzhůru. Lucernu, nebo-li kaplici, vytváří předsazený osmihranný prstenec, na jehož horní část nasedá čtveřice mělkých čtvercových nik rámovaných předsazenou špaletou ústící v horní části do půlkruhového oblouku. Vrchol kaplice je vejčitě zaoblen a v minulosti jej dotvářel kovový kříž s rozšiřujícími břevny.  Lze říci, že je památka příkladem drobné venkovské architektury a také významným krajinotvorným prvkem.
 

Doba vzniku objektu se předpokládá v 19. století. Z nejstaršího dochovaného mapového podkladu z roku 1852 je patrné, že na stávajícím místě stával drobný sakrální objekt. Existenci památky nepodložené prameny spojují s generálem Laudonem (1717-1790) a jeho slavnou bitvou v nedalekých Guntramovicích, kde armáda generála Laudona přemohla Prusy. Bitva u Guntramovic spadá do období sedmileté války (1756-1762). Armáda se měla vracet směrem na Opavu právě touto cestou a dochovaná památka pak měla být postavena na počest jejich vítězství.

V současné době se památka nachází ve velmi špatném stavu. Kovový kříž chybí, stejně jako většina omítek a smíšené zdivo začíná degradovat. Boží muka jsou zarostlá v divoké zeleni a ze zdiva památky rovněž vyrůstá zeleň. S ohledem na tyto skutečnosti je obnova památky nevyhnutelná.
 

Před zahájením prací byla památka jednoduše zaměřena a byl zajištěn stratigrafický průzkum dochovaných omítkových vrstev. Při vyhodnocování získaných informací nám byl ku pomoci archív Městského úřadu ve Vítkově a archív Národního památkového ústavu v Ostravě.
     

Navrhovaná obnova zahrnuje:
- odstranění veškeré náletové zeleně v bezprostřední blízkosti objektu a z jeho zdiva
 - rozebrání horní hlavice památky, která se nachází v havarijním stavu. Nejzachovalejší čelo výklenků bude domodelováno,  bude z něj sejmuta forma a do ní budou zhotoveny čtyři odlitky z umělého kamene, které budou osazeny na místo současných destruovaných výklenků. Zbytek hlavice bude doplněn umělým kamenem ve stávajícím tvaru. V případě, že bude možné jeden nebo více výklenků zachovat, a to pomocí injektáže, slepení a doplnění, bude preferováno jejich zachování.
 - dozdění chybějícího zdiva objektu pálenou cihlou (v barvě a struktuře originálních cihel). Na dozdívání bude použita vápenná malta s příměsí jílovitých složek (podle originální maltoviny).
- doplnění nebo vyměnění chybějících nebo silně narušených cihel - doplnění profilovaných částí do původní hmoty
- odstranění degradovaných omítek, uchování soudržných omítek na zdivu. Nové omítky kaple budou vyvedeny z vápenné malty z uleželého vápna, povrchová úprava bude světlá – monochromní nátěr vápenným materiálem s použitím pigmentu – odstín bude upřesněn při zahájení prací a provedení podrobnějšího statigrafického průzkumu.
- vyrobení kopie chybějícího kovového prvku – kříže – dle historické fotodokumentace.



Výše uvedené stavební práce budou probíhat následujícího půl roku za účasti dobrovolníků. Přivítáme rovněž vaši pomoc  jak při obnově samotné, tak při získání informací o objektu, které by doplnily jeho historii.  Akce je podpořena finanční pomocí z Obce Melč, kovářství Jana Světlíka z Otic a Nadace VIA. O dalším průběhu obnovy vás budeme rádi informovat.

 

*Obec Melč leží severním směrem od města Vítkova. Melč se rozkládá u severního okraje přírodního parku Moravice, který je součástí pohoří Nízký Jeseník. Řeka Moravice, která vymezuje území přírodního parku protéká jižním směrem od obce Melč. Nedaleko obce se zvedají vrcholky kopců, jejíchž svahy jsou většinou pokryty lesním porostem. Severovýchodním směrem od obce najdeme město Opava, východně se rozkládá Hradec nad Moravicí a jihozápadním směrem od obce se rozkládá vodní nádrž Kružberk. Dějiny obce jsou úzce spjaty s nedalekým hradem Vikštejnem, k jehož panství Melč náležela už v roce 1377, kdy se objevuje první zmínka v pramenech při dělení opavského knížectví. Střediskem samostatného panství se Melč stala až v roce 1671, kdy bylo vikštejnské panství rozděleno mezi potomky Viléma Alexandra Oderského z Lidéřova. Melč dědila jeho dcera Anna Magdalena, provdaná nejprve za Ferdinanda Maxmiliána hraběte z Trautmannsdorfu a podruhé za Františka Josefa hraběte z Hodic, jemuž statek v roce 1705 zanechala. Hodic na místě starého poplužního dvora vybudoval počátkem 18. století barokní zámek. Kolem zámku je rozsáhlý státem chráněný přírodní park s řadou vzácných druhů stromů a keřů. V roce 1755 zakoupila panství opavská jezuitská kolej, po jejímž zrušení připadla Melč roku 1773 studijnímu fondu. K panství byl postupně připojen veškerý pozemkový majetek opavských klášterů zrušených josefínskými reformami, takže jeho rozsah se výrazně zvětšil. Postupně však statky přecházely do světských rukou a Melč v roce 1810 koupil Jan hrabě z Tenczina, držitel vikštejnského panství. V roce 1814 získal panství Melč hrabě Arz, za jehož potomků došlo k rozdělení statku na dva díly. Větší část s Melčí byla roku 1888 opět připojena k vikštejnskému panství, které od roku 1884 vlastnil hraběcí rod Razumovských. Dominantou obce je areál zámku z počátku 18. století a farní kostel sv. Antonína Paduánského (1889-1890). Obec náležela po roce 1850 střídavě k okresům Vítkov a Opava. Osvobozena byla ve dnech 4. - 5. května 1945. V roce 1979 byly k Melči připojeny obce Moravice, Radkov a Mikolajice, které se v roce 1990 opět osamostatnily.